Informace o projektu
Vývoj genetických rizikových skóre, založených na GWAS, pro predikci celkové a kardiovaskulární mortality v české populaci.
- Kód projektu
- NW26-02-00294
- Období řešení
- 1/2026 - 12/2029
- Investor / Programový rámec / typ projektu
-
Ministerstvo zdravotnictví ČR
- Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2024 - 2030
- Podprogram 1 - standardní
- Fakulta / Pracoviště MU
- Přírodovědecká fakulta
- Spolupracující organizace
-
Institut klinické a experimentální medicíny Praha 4
- Odpovědná osoba Ing. Jaroslav Hubáček, CSc.
Cílem studie je komplexně prozkoumat genetické faktory spojené s aterosklerotickými kardiovaskulárními onemocněními (asKVO), celkovou a kardiovaskulární úmrtností v české populaci. Plánujeme využít existující hrubá data z celogenomové genotypizace (Illumna GSA metoda) české části prospektivní kohortové studie HAPIEE. Kohortu tvoří muži a ženy ve věku 45-69 let ze sedmi měst České republiky náhodně vybraní z populačního registru. Konfirmační studie bude provedena na studii post-MONICA. Doba sledování obou kohorty je cca 20 let; za tuto dobu zemřelo asi 25 % účastníků (12 % na asKVO) ze studie HAPIEE, v případě studie post-MONICA je celková mortalita 18 % a kardiovaskulární 6 %. Získané výsledky zlepší predikci rizika založenou na známém vlivu tradičních rizikových faktorů (kouření, obezita, diabetes, hypertenze a dyslipidemie). Genetické varianty identifikované prostřednictvím celogenomové asociační studie (GWAS) budou použity k vytvoření několika typů (nevážené - uGRS a vážené - wGRS) genetických rizikových skóre (GRS) pro predikci rizika asKVO a celkové i kardiovaskulární mortality. Podobná studie nebyla dosud provedena na české, ani na žádné středo- a východoevropské populaci. Analýza rizik spojených s genetickou predispozicí vezme v úvahu nejen tradiční rizikové faktory asKVO, ale také faktory životního stylu a socioekonomický status. Získané komplexní informace o genotypových frekvencích zkoumaných SNPs v české populaci mohou být k dispozici pro budoucí české studie (nejen) případů a kontrol, a to bez ohledu na jejich typ a zaměření. Studie má potenciální klinické dopady, neboť by mohla pomoci vytvořit algoritmus pro opravdu včasné rozpoznání jedinců se zvýšeným rizikem asKVO a asKVO-mortality na základě jejich genetických predispozic. Odhalení asymptomatických rizikových jedinců by mohlo umožnit včasnou a personalizovanou intervenci a ovlivnit strategie primární prevence. Studie je plně v souladu s prioritami programu.